Ukrajinka Jevropa

Jistě, je milá a statečná, ale ani ona se neubrání faux paux, když se zapomene s jedním z cizích ochránců, jenž je jí tak sympatický.

Kapitola šestá - pokračování    

Čerňušky   

(Sochy z písku 6.10.)

(Ben Preuss, Mirek, ČR)

Možná je to hektickým dnem, možná vzdáleností od domova, možná pocitem osamění. Každopádně se Jevropa cítí mnohem bezpečněji ve společnosti Gillespieho. Hlídá ji jako oko v hlavě a ona ví, že když je s ním, nic se jí nestane. Ocenila jeho pomoc při odpolední cyklistice. Pětkrát na ni počkal v lese. Chlap podle jejího gusta: silný, statečný, mající pochopení. Přitahuje ji a chce s ním být sama. To se jí povedlo, když se vytratili z klubovny, aniž vzbudili rozruch. Všiml si jich jen Hamilton a tomu došlo, proč zmizeli.

  Proběhnou uličkou kolem jídelny, zahnou ke kuchyni. Pouští se dál chodbou, míjejí šatny, také sprchy, až skončí před pootevřenými dveřmi s nápisem „Sklad a prádelna“. Pod ním je přišpendlen papír v průhledných deskách. Je na něm sdělení, kterému ani jeden nerozumí: Vstup povolen jen za účelem praní. K použití pračky nutný souhlas provozní penzionu. Irma Bublíková, provozní manažerka penzionu Villa Marleine. P. S.: Po praní vyvětrejte!

  Ignorují zákaz vstupu a vejdou do místnosti. Zavřou za sebou a společnou rukou otočí klíčem. Náhle se ocitnou uprostřed tmy. Gillespie jde k oknu se zataženými žaluziemi. Nahmatá šňůru a pohne stínítky. Do místnosti pronikne jasný měsíční svit. Díky tomu lze spatřit velkou a malou pračku, podlouhlý stůl, mandl, dvě židle a regály s pečlivě poskládaným prádlem. Přímo pod oknem je několik plachet svázaných z prostěradel. Ty jsou naplněné vším možným: ubrusy, ručníky, cíchami, prostěradly, ošacením. Vše je připraveno k pravidelnému pondělnímu vyprání. Když Gillespie získá přehled, jak to mezi čtyřmi stěnami vypadá, vrátí žaluzie zpět. Zase je pohltí tma. Obejme Jevropu a oba se ztratí mezi velkými, prádlem napěchovanými měchy. Milují se tak vášnivě, že neslyší, jak se někdo opakovaně pokouší dostat se dovnitř. Vyruší je až lomcování dveřmi.

  „Otevřete! Vím, že tam jste! Řekl jsem: ‚Otevřete‘ – no tak bude to?! Opakuji: otevřete! Je mi jasné, že jste potmě a nic neperete! Dělejte!“ jsou slyšet rozkazy v jazyce, který je pro ně španělskou vesnicí.

  Jenže Gillespie je rovný a nebojácný chlap. Chce odemknout a vetřelci se postavit. Jevropa nesouhlasí. Poznala hlas muže za dveřmi a pochopila, co po nich chce.

  „To je detektiv z Prahy, pan Málek. Pojď, utečeme mu ven!“ ukazuje na okno.

  Před penzionem stojí starý Prímek s Jardou Bublíkem a pokuřují. Werner, ač celoživotní nenapravitelný kuřák, vychází vstříc trendu doby: ve Ville Marleine zavedl absolutní zákaz kouření. Sám chodí hulit ven. Dvojice mužů do sebe labužnicky vtahuje kouř.

  „Jardo, alespoň že si odpoledne pořezal všechny lísky. Ty mizerný vosy se v nich držely nejmíň měsíc, a my nic nepoznali. Sakra, měli jsme na to přijít!“

  „Jasnačka, šéfe. Koho by napadlo, že ty malý svině zaútočí zrovna dneska.“

  „Jako okrasa se už stejně k bazénu nehodily. Teď letí jiný keře. Dáme tam metrový buxusy nebo habr.“

  „Dobrý habry má známej, co mu patří zahradnictví U Žížaly. A, šéfe, víte, že –“

   Prásk! Za rohem se ozvala rána. Prímek na nic nečeká a rozběhne se tam. Spolu s ním Jarda.

  „Kristepane, další pomlácená holka!“ zaúpí milionář.

  Na chodníčku se válí kolo a na něm rozpláclá Jevropa. Chce se dostat z bicyklu, ale nejde to. Komičnost okamžiku dokládá fakt, že přes její široká záda prochází hranice světla a tmy. Jak sebou škube, její postava mizí a zase se vynořuje ze stínu. Z okénka v přízemí vykoukne rozcuchaný Gillespie.

  „Šéfe, podívejte, kdo na nás čumí z prádelny! Není to ten, co jde po čerňuškách?!“ vykřikuje přiopilý Bublík.

  „Ale hovno, tohohle zajímalo něco úplně jinýho…,“ odpoví Prímek, který se sklání nad potlučenou Jevropou.

  Scénu doprovází Málkovo naléhání, které je slyšet až ven. Detektiv se pořád snaží dostat se do místnosti, ale je tam klíč. A ti uvnitř ne a ne poslechnout. Ovšem nezahálí ani majitel panství. Také on notně zvýší hlas.

  „Jardo, kdy jsem ti naposled říkal, ať to kolo tady nestojí?! Vidíš – teď máš po něm. Nelelkuj a pomoz mi s tou holkou!“

  Bublík podává Jevropě ruku. Najednou zavrávorá a skončí vedle ní. Kolo dostalo další náraz. Teď je definitivně na odpis. Gillespie se vyhoupl na parapet a chce seskočit na dlažbu. Jenže mu překáží Jevropa, kolo a teď i Bublík. Povykující Málek vyhrožuje vykopnutím dveří.

  „Hergot, to mám tu holku tahat sám?!“ rozčílí se Prímek.

  Pomáhá jí ze země, ale Jevropy je kus. Do toho se plete Bublík, který si záhadně zamotal chodidlo do drátů. Pak se vyvalí z penzionu dav lidí. Postaví Ukrajinku na nohy a vytáhne z drátů Bublíka. Díkybohu, že dívka není zraněná. Jenom si stěžuje na naraženou kostrč. K tomu si odřela bok o hranu šlapky. Nejvíc to odnesly kraťasy. Roztrhané části na ní plandají jak třásně kolem boků havajské domorodky. Gillespie odvádí kulhající Jevropu do budovy. I v tom přítmí lze rozeznat pár škrábanců na jejím pozadí.

  „Doktora budit nebudeme. Hádám, že tahle slečna vydrží jako kůň,“ pronese Prímek.

  „Dobře, táto, ale mrkni na ty její poškrábaný šunky. Profesor se bude zlobit, že si ho připravil o šestou trofej,“ zachechtá se Niki.

  Z chodeb se vymotal Málek. Jde za podnikatelem a něco mu pošeptá. Po něm se přitočí k Prímkovi Irenka.

  „Strejdo, to ublížili i téhle holce?“

  „Kdepak, Irenko, ona jenom s Angličanem tamhle –,“ ukáže směrem k otevřenému oknu a pak se zarazí. „Ale vždyť ty víš, co chci říct…“

  Irenka se na něj pátravě podívá a tiše pronese: „Nechápu, jak to mohli dělat v prádelně. Teď když je plná špinavýho prádla.“

  „Pamatuj, děvče: přírodě neporučíš,“ dodá Prímek a odkráčí s neteří po boku do penzionu.

  Jarda odklízí to, na čem ještě odpoledne jezdil. Najednou mu přijde vtipné, že kolo značky Ukrajina, co sloužilo třicet let, rozbila ženská odtamtud. Se smíchem hodí torzo bicyklu do prádelny. Pak hupsne dovnitř sám. Přistane v peřinách a nejraději by se v nich natáhl. Slyší, že se po něm shání šéf. Škoda, dnes tady spát nebude.

  „Ach jo, kamaráde, ráno tě rozeberu. Třeba z tebe zbude něco na náhradní díly,“ sděluje s dojetím. Než opustí místnost, zavře okno. Dveře nechá malinko otevřené a klíč ponechá zevnitř. Přesně tak, jak si to přeje jeho Irma.

  Neuteklo ani deset minut a děvčata si v klubovně dobírají Jevropu.

  „Proč ses válela na zemi s tím obejdou a John na vás čuměl z okna? Jevri, to nemůžeš popřít! Viděli jsme tě zapletenou s Jardou v kole. Nebyli jste předtím v prádelně? No tak, řekni nám toho víc!“

  Ukrajinka zatvrzele mlčí, ani Gillespie nic neříká. Namazaný Bublík zase musí vysvětlovat incident Irmě. Až Irenka vnese do celé situace jasno. Důvěrně sdělí Viktorii, co se dověděla od strýce. Upovídaná Maďarka se postará o zbytek. Za pár minut koluje žhavá novinka mezi čerňuškami.

  Zájem se soustřeďuje na jedinou osobu – na Jevropu. Toho mistrně využije dosud neodhalený zloun. Proběhne labyrintem chodeb a vejde do prádelny. Zahlédne mezi pytli s prádlem zdeformované kolo. To sem dal určitě ten mazavka. To je přece takový prase! ohodnotí původce nepořádku. Zamkne se v místnosti a svému pomocníkovi zašle všeříkající textovku: Pomáhá nám samo nebe. Teď se zranila šestá z nich. Ještě si počíháme na tu poslední. Těš se na velké finále!

  V rohu za regálem je skryta velká mapa. Rozvine ji a vezme do rukou nůžky. Na stůl spadne Ukrajina i se svou reprezentantkou. Czernaiův svět se zhroutil. Zůstalo jen malé Česko.

(koláž 2)

  Než fantom odejde, přečte si slova plná obdivu: Je to úžasné dobrodružství, stejně jako ty. Máš můj nejvyšší obdiv.

  „Zmiz, Jevropa!“ procedí mezi zuby. Ukryje děravou mapu a vyběhne do chodby.

(pokračování za tři týdny – 24.6.)

Autor: Luboš Vermach | sobota 3.6.2023 16:59 | karma článku: 25,23 | přečteno: 604x
  • Další články autora

Luboš Vermach

Silnice plné kliftonů

Připravuje-li se zátah na nebezpečné živly, je třeba hodně policejních sil. Ne vždy to dopadne tak, jak se plánovalo. Pak ovšem vzniknou situace, které málokdo předpokládal...

6.4.2024 v 16:59 | Karma: 10,50 | Přečteno: 383x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

Když zelináři pašují sexuální otrokyně

Zdánlivě nesmyslnou činnost provozuje gang, který vypadá jako solidní zelinářská firma. Jenže zvyky z minulosti je neopustili ani dnes. Proto nepřekvapí, když policie otevře dodávku s kapustou a zelím, a najde mezi zbožím...

16.3.2024 v 16:59 | Karma: 25,49 | Přečteno: 767x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

Polyamorikem proti své vůli

Začalo to tím, že manželský pár poskytnul podnájem krásné mladé ženě. V průběhu let se v domě utvořil zajímavý trojúhelník. Potíž je v tom, že se vztahy v trianglu povážlivě vychýlily jedním směrem

22.2.2024 v 11:37 | Karma: 25,25 | Přečteno: 806x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

Miláčku, ty víš, že já už jiná nebudu

Všemi mastmi mazaná paní Gregorová ví moc dobře, jak se dostat k tomu, co chce. Bez ohledu na to, co nakonec způsobí, si jde tvrdě za svým cílem

10.2.2024 v 16:59 | Karma: 25,35 | Přečteno: 760x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

Každá tady ví, že jsou všichni stejný

Tahle otřepaná věta byla pronesena na pravidelném dýchánku vybraných dam z lepší společnosti. Koho se týkala je nabíledni. Ale souhlasily s ní všechny účastnice, které se dostavily?

20.1.2024 v 16:59 | Karma: 26,33 | Přečteno: 611x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

Kam ukryli sexuální otrokyně?

Jsou věci, nad kterými bychom neměli přivírat oči. Pokud tak učiníme, začnou nám narůstat do neřešitelných problémů. Potom se i při sebelepší práci policie nedá vše napravit. Nebo snad ano?

30.12.2023 v 16:59 | Karma: 25,74 | Přečteno: 772x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

Nalákali je do Anglie na modelky

Začínali jako překupníci s lidským masem. Pak se chytli šance a začali podnikat v legálním byznyse. Uspěli a dnes jsou z nich velcí obchodníci. Přesto neopustili kšefty z minula. A to nezůstalo bez odezvy...

16.12.2023 v 16:59 | Karma: 25,52 | Přečteno: 836x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

To byly časy, když se tady práskalo

Pojďme se vrátit o několik desetiletí zpět a přečíst si, čím se tehdy někteří, co to později dotáhli hodně vysoko, zabývali. Je to sice k uzoufání, ale čert ví, co se děje dnes. Nebo myslíte že ne?

25.11.2023 v 16:59 | Karma: 26,18 | Přečteno: 702x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

Jako voják naší lidové armády se snažím o udržení světového míru

Tohle a jiné režimní plky otisklo kdysi Rudé právo v rubrice "Ohlasy čtenářů" zapálenému kapitánovi tehdejší armády. Mnozí se dnes podiví, kam až to mladý důstojník dotáhnul. Jenže minulost dostihne člověka, když to nejméně čeká.

11.11.2023 v 16:58 | Karma: 25,46 | Přečteno: 942x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

Dej mi sílu, abych ten projekt dotáhl do konce

Jo, takhle si občas povzdechnete, když děláte s lidmi jako je Benův poskok Slávinka. Tenhle poseroutka vám třeba na otázku "proč úkol popletl" sebejistě odpoví, "že neví" a jeho manžel Mirda ho za to dokonce...

28.10.2023 v 16:59 | Karma: 26,00 | Přečteno: 449x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

Necháme problém být, však on časem vyhnije

Já bych si tím nebyl tak jistý. Právě tam, kde to člověk nejméně očekává, nemusí uvedená premisa platit. Potom nezbývá než věřit, že z maléru nějakým zázrakem vyklouzneme. Ale co když ne?

7.10.2023 v 16:59 | Karma: 25,26 | Přečteno: 523x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

Hlásím splnění úkolu, obě výpravy jsou mimo ČR

Tuhle zprávu jsme poslali šéfům do Londýna. Že nám hrozila parádní ostuda? To nikomu nevadí. Hlavně, že jsme "Seniory" a "Sirotky" v pořádku odlifrovali. Já vím, trochu drsné, ale jsme přece v...

16.9.2023 v 16:59 | Karma: 25,34 | Přečteno: 598x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

Je tohle konec ďábelské ženy?

Vždy chtěla být na čele. Tomu obětovala veškerý čas a energii. Stejně jako k sobě se chovala k podřízeným. Chtěla po nich víc a víc. Když děvčata úkoly zvládla, nároky zvýšila. K čemu to ve finále vedlo? Budete se divit, ale...

26.8.2023 v 16:59 | Karma: 25,77 | Přečteno: 821x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

Sedm rozhněvaných děvčat nemělo s napadenou slitování

Co k tomu dodat? Snad jen to, že trestnou výpravu plnou násilí orámovala slova jako mrcha, suka, prasica, sviňa, szuka, schweine nebo kur... Adresátkou tolika nenávistných slov může být jedině...

5.8.2023 v 16:59 | Karma: 25,63 | Přečteno: 1065x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

Proč to odnesla i prdelka česká, proč?

Horká červencová noc je jako stvořená na báječný rande. Jenže to by se na vás nesměli přilepit Veselej a Rohatej. Tihle dva gumáci totiž mají na svědomí několik...

15.7.2023 v 16:59 | Karma: 25,80 | Přečteno: 689x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

Lištičko, vylez ven, čeká tě budulínek

Je možné, že krásná dívka probudí v seniorovi roky spící zvíře? Podle toho, co jsme od ní slyšeli, ano. A došlo k tomu takto...

24.6.2023 v 16:59 | Karma: 25,68 | Přečteno: 574x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

Už několik let flirtuje s mladými muži

Proč ne, když jí románky o generaci starší manžel velkoryse promíjí. Jenže nyní se známá podnikatelka přepočítala. O urostlého mladíka projevila zájem její neméně přitažlivá neteř. Ta jde podobně jako teta tvrdě za...

20.5.2023 v 16:59 | Karma: 25,63 | Přečteno: 794x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

Joj, ľudová Čína, tam je budoucnost

Řada z vás s tím nebude souhlasit, ale stačí si poslechnout slova seběvědomého docenta, jemuž zdatně sekunduje populární magistr a neotřelý pohled na dalších padesát let je na světě.

29.4.2023 v 16:59 | Karma: 25,90 | Přečteno: 652x | Poezie a próza

Luboš Vermach

Dvě půvabné "Zaďulky" vlezly pod sprchu, pustily si vodu, a najednou ucítily, jak...

To, co potkalo po tenise ve sprše Mariku a Janicu, je šílené. Radost z toho má jen mamlas, co tyhle věci provádí. Ale kdo to je? A není jich víc?

8.4.2023 v 16:59 | Karma: 25,80 | Přečteno: 1192x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

Prdelka třetí, polská, na padrť rozbitá

A je to tu zase. Vezmete s kámošem holky na kola a jedete se ve čtyřech provětrat do lesa. Tam na vás číhá nějakej syčák, který provede prasárnu, za niž by zasloužil nejmíň...

18.3.2023 v 16:59 | Karma: 26,28 | Přečteno: 884x | Diskuse| Poezie a próza
  • Počet článků 133
  • Celková karma 22,59
  • Průměrná čtenost 842x
Ekonom, účetní, dělňas, skladník, zástupce ředitelky, fotbalista a dopisovatel. Tak za tohle všechno jsem  dostával peníze. Dnes jsem spokojený a skromný rentiér, proto se mohu věnovat tomu, co mě baví. Třeba vyprávět  příběhy o lidech, které jste určitě někde potkali. Já kupříkladu ve svých románech "Miláček Anglie" a "Ta naše nadace česká". Chcete-li vědět více o této "everlasting story", neváhejte a pište na machvr@seznam.cz

Hezký den všem přeje V .R. Mach

Seznam rubrik