První prdelka je ta rakouská

Když se v létě u vody položí mladá žena na bříško, sundá si ramínka a nechá si namazat záda, je ve hře ledacos. Také to, že se někdo pokusí o nenadálý útok, aby jí...  

Kapitola šestá - pokračování    

Čerňušky   

(Sochy z písku 6.4.)

(Ben Preuss, Mirek, ČR)

Kolem půl třetí se vychovatelé a čerňušky přesunou k bazénu. Posedávají u stolků, chráněni slunečníky. Několik jedinců se rozvaluje na trávníku. Další sedí pod vzrostlými stromy. Jen lavičky rozestavěné opodál zejí prázdnotou. Vzájemné poznávání pokračuje. Nepřekvapí proto, že se jeden osmělí.

  „Nechceš namazat záda, baby?“

  „A víš, že jo? Dneska to pálí jako nikdy.“

  „Celý záda, kotě?“

  „Jo, celý – a nezapomeň na krk; tam to potřebuju nejvíc. Počkej; ještě si sundám ramínka a položím se na bříško. Teď můžeš, a pořádně, brouku.“

  „Rád, kotě, rád,“ říká a začne nanášet krémovou hmotu na útlé tělo.

  Někteří šli do vody, jiným stačí chladná sprcha. Borci předvádějí učebnicový kraul a ještě lepšího motýlka. Ve vlnách je najednou plno skákajících delfínů a útočících žraloků. Děvčata bosky ťapkají kolem bazénu a vracejí chlapům barevné nafukovací míče. Mezi dovádějící společností kmitá Josef s nápoji. Všude je slyšet křik a veselí.

  Tu a tam se zastaví za plotem Pohádky nějaký čumil. Zaujme ho nezvyklý ruch. Hádá, co se uvnitř děje. Oplocení je drátěné, zepředu lemované dvoumetrovými keři. Zvědavec tlačí prsty do drátěného oka a pokouší se rozhrnout husté větvičky. Marně. Prsty bolí a on má smůlu. Nic nevidí, a tak to vzdá.

  Kolem schůdků pod skokanským prknem projde chlap v zelených montérkách. Je to Jarda Bublík. Dělá to, co všichni údržbáři: tady utáhne kohoutek, tamhle zkontroluje přípojku. Teď chce svinout dlouhou modrou hadici. Potká dceru, která se přidala k děvčatům. Doufá, že za pár let bude jednou z nich. Rodiče její nadšení nesdílejí. Musela by dělat u Lídy, a s ní jsou Bublíkovi na kordy.

  „Irenko, nevíš, kterej blbec sem dal tu hadici? Ještě o ni někdo zakopne. Ráno to tady nebylo, to odpřisáhnu na smrt tvojí mámy.“

  „Já nevím; asi to chtělo vystříkat. Lída mluvila o čištění na téhle straně.“

  „Ta má co kecat do mojí práce… Ať jde do hajzlu!“ procedí mezi zuby a odhodí svinutou hadici do trávy.

Bazén

  Z bazénu se ozývá hluboký mužský smích, doprovázený jekotem děvčat, která se odhodlala do vody. Ty zbylé na břehu hlasitě povzbuzují smíšené páry v soubojích „na koni“. Sem tam se někdo ožene po dotírajících komárech. Těch je letos málo, zato vosy se přemnožily. Neustále létají k prázdným kelímkům a obtěžují číšníka při roznášce. Už podruhé si stěžuje Bublíkovým.

  „Josef, zastavím se tam a dám to do pořádku. Neboj – vím, odkud se berou. Možná je chtěla dostat pryč ta čarodějnice, a pak se na to vybodla. Ano, Irmo, mluvím o ní. Prej se mi ráno hrabala v hadicích,“ povykuje nasupený údržbář.

  Pozoruje zpovzdálí bavící se hosty. Všimne si Angličana, jak stojí pod prknem a dívá se nahoru. Vyleze tam, nebo ne? To víš, hochu: je to vysoko, přesně tři metry, pochechtává se Bublík.

  „Hele, Irmo, jde k němu naše Irena. Pojď se mrknout.“

  „Jardo, co mu asi chce?“

  „Co asi… Tahá ho pryč od schůdků. A povedlo se jí to – dostala ho na bloky. Co myslíš – hupsnou tam?“

  „Určitě. Proč by jinak na ty bloky lezli? No vidíš, a už jsou ve vodě.“

  „Povím ti: šipku Anglán umí, to se musí nechat, ale to naše motovidlo předvedlo pěknýho placáka.“

  „Bublíku, od tebe to sedí. U bazénu jsi, akorát když něco spravuješ. A nevočumuj pořád ty čerňušky! Radši padej za Wernerem, něco ti chce.“

  Je přesně půl čtvrté. Na terasu penzionu dorazil profesor Vosáhlo. Společnost mu dělá dobře vypadající žena, jíž by nikdo nehádal pětašedesát. Paní Dáša je Vosáhlovou celoživotní družkou. Čtyřicet let pracovala na fakultě jako jeho asistentka a šéfa neopustila ani ve stáří. Vede mu domácnost a stará se o jeho zdraví. Teď jsou ubytováni v zámečku, kde přednášejí Czernaiovým děvčatům.

  „Wernere, tady nás máte. Dášo, prosím tě, pomoz mi,“ starý pán si ztěžka sedá.

  „Vítejte, Cecile, jako vždy načas. Podle vás bych si mohl řídit hodinky. Vidíte ty borce v bazénu? To je nová parta, co mi poslal Alex Drábek.“

  „Škoda že nepřijeli pánové od varhan – tolik jsme se na ně těšili… Děvčata dovádějí, co? To je dobře, ať se uvolní. Lída jim dává pořádně do těla. Mně včera jedna na přednášce usnula. Chtěl jsem ji vzbudit, a ona –“

  Profesora přeruší ohlušující rána. Něco se dole stalo. Když hovořil s Prímkem, kdosi proběhl za plotem. Na rozdíl od čumilů ho nezajímalo povykování u bazénu. Jen se zastavil, rozhlédl se a hodil do areálu zapálenou světlici a s ní hrst dělobuchů. Nikoho nezranil, ale čerňušky vyděsil. Světlici vychovatelé uhasili, jenže přes vysoký plot nejde vidět na druhou stranu. Vrhač měl čas zmizet.

  „Co to bylo za idiota?! Panebože, proč to sem hodil?! To nám závidí, že se tady rekreujeme?“ ptají se děvčata. Jsou znechucena zbabělým útokem a spolu s anglickými hosty odcházejí od bazénu. Neujdou ani deset kroků.

  „Aú, aú, aú, nechte mě být! Pomóc, holky, pomóc!“

  Zoufalý výkřik zaslechnou až v penzionu. Lidé vstávají a dívají se k bazénu. Jsou zmateni. Nejdřív světlice s dělobuchy, teď tam naříká jedna z dívek. Snad není zraněná. Bohužel je, ale jinak, než čekali. Chuděra Annemarie. Připletla se do cesty útočícím vosám a odnesla to za všechny. Když ve zmatku opouštěli prostory u bazénu, vybudili bzučící hmyz. Jestli někdo zavadil o keř nebo tam něco odhodil, není známo. Faktem je, že se najednou vyrojily a napadly drobnou, nic netušící blondýnku. Tu, která před chvílí flirtovala s „broukem“, jenž jí namazal záda.

  Kolegyně zavedly zraněnou k profesorovi. Vyšetření proběhlo v šatnách a Vosáhlo při něm napočítal devět žihadel: pět do nohou, tři do boku a poslední do zadečku.

  „Má milá, dneska to bude pálit, do úterý svědit, ale na to se neumírá. Dáša teď sjede do špitálu, přiveze mastičku a pak bolístku  ošetříme,“ konejší mladou Rakušanku zkušený lékař. Napíše recept a požádá Irmu, aby nešťastnici uložila v jednom z neobsazených pokojů.

  „Ano, Irmo, myslím tady, ve Ville Marleine, ať ji máme na očích.“

  V penzionu se nachází někdo, kdo právě odeslal zlomyslnou textovku: Hezky to u bazénu bouchalo. Je tady pořádné pozdvižení. Úkol splněn, díky. Ta žihadla byla nad plán.

  Vzápětí přijde odpověď: OK, ale o žihadlech nic nevím.

  To je v pořádku, stalo se to po světlici. Ozvu se.

  Když dotyčný vypne mobil, rozbalí velký svinovací plakát s černými mašličkami na dřevěné liště vespod. Na propagačním materiálu, připomínajícím školní mapu, je pod nápisem „Czernai pomáhá potřebným“ vyobrazena Evropa. V sedmi zemích jsou umístěny fotografie se jmény regionálních manažerek. Neznámý uchopí nůžky a vystřihne Rakousko, s usměvavou blondýnkou uprostřed.

Koláž 1

  „Raus, Annemarie, raus,“ ozve se zastřený hlas. Papír je zmuchlán do kuličky a mizí v kapse fantoma, který následně vyklouzne z místnosti.

(pokračování za tři týdny – sobota 25.2.)

Autor: Luboš Vermach | sobota 4.2.2023 16:59 | karma článku: 28,02 | přečteno: 1010x
  • Další články autora

Luboš Vermach

Silnice plné kliftonů

Připravuje-li se zátah na nebezpečné živly, je třeba hodně policejních sil. Ne vždy to dopadne tak, jak se plánovalo. Pak ovšem vzniknou situace, které málokdo předpokládal...

6.4.2024 v 16:59 | Karma: 11,16 | Přečteno: 390x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

Když zelináři pašují sexuální otrokyně

Zdánlivě nesmyslnou činnost provozuje gang, který vypadá jako solidní zelinářská firma. Jenže zvyky z minulosti je neopustili ani dnes. Proto nepřekvapí, když policie otevře dodávku s kapustou a zelím, a najde mezi zbožím...

16.3.2024 v 16:59 | Karma: 25,49 | Přečteno: 767x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

Polyamorikem proti své vůli

Začalo to tím, že manželský pár poskytnul podnájem krásné mladé ženě. V průběhu let se v domě utvořil zajímavý trojúhelník. Potíž je v tom, že se vztahy v trianglu povážlivě vychýlily jedním směrem

22.2.2024 v 11:37 | Karma: 25,25 | Přečteno: 806x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

Miláčku, ty víš, že já už jiná nebudu

Všemi mastmi mazaná paní Gregorová ví moc dobře, jak se dostat k tomu, co chce. Bez ohledu na to, co nakonec způsobí, si jde tvrdě za svým cílem

10.2.2024 v 16:59 | Karma: 25,35 | Přečteno: 760x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

Každá tady ví, že jsou všichni stejný

Tahle otřepaná věta byla pronesena na pravidelném dýchánku vybraných dam z lepší společnosti. Koho se týkala je nabíledni. Ale souhlasily s ní všechny účastnice, které se dostavily?

20.1.2024 v 16:59 | Karma: 26,33 | Přečteno: 611x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

Kam ukryli sexuální otrokyně?

Jsou věci, nad kterými bychom neměli přivírat oči. Pokud tak učiníme, začnou nám narůstat do neřešitelných problémů. Potom se i při sebelepší práci policie nedá vše napravit. Nebo snad ano?

30.12.2023 v 16:59 | Karma: 25,74 | Přečteno: 772x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

Nalákali je do Anglie na modelky

Začínali jako překupníci s lidským masem. Pak se chytli šance a začali podnikat v legálním byznyse. Uspěli a dnes jsou z nich velcí obchodníci. Přesto neopustili kšefty z minula. A to nezůstalo bez odezvy...

16.12.2023 v 16:59 | Karma: 25,52 | Přečteno: 836x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

To byly časy, když se tady práskalo

Pojďme se vrátit o několik desetiletí zpět a přečíst si, čím se tehdy někteří, co to později dotáhli hodně vysoko, zabývali. Je to sice k uzoufání, ale čert ví, co se děje dnes. Nebo myslíte že ne?

25.11.2023 v 16:59 | Karma: 26,18 | Přečteno: 702x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

Jako voják naší lidové armády se snažím o udržení světového míru

Tohle a jiné režimní plky otisklo kdysi Rudé právo v rubrice "Ohlasy čtenářů" zapálenému kapitánovi tehdejší armády. Mnozí se dnes podiví, kam až to mladý důstojník dotáhnul. Jenže minulost dostihne člověka, když to nejméně čeká.

11.11.2023 v 16:58 | Karma: 25,46 | Přečteno: 942x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

Dej mi sílu, abych ten projekt dotáhl do konce

Jo, takhle si občas povzdechnete, když děláte s lidmi jako je Benův poskok Slávinka. Tenhle poseroutka vám třeba na otázku "proč úkol popletl" sebejistě odpoví, "že neví" a jeho manžel Mirda ho za to dokonce...

28.10.2023 v 16:59 | Karma: 26,00 | Přečteno: 449x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

Necháme problém být, však on časem vyhnije

Já bych si tím nebyl tak jistý. Právě tam, kde to člověk nejméně očekává, nemusí uvedená premisa platit. Potom nezbývá než věřit, že z maléru nějakým zázrakem vyklouzneme. Ale co když ne?

7.10.2023 v 16:59 | Karma: 25,26 | Přečteno: 523x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

Hlásím splnění úkolu, obě výpravy jsou mimo ČR

Tuhle zprávu jsme poslali šéfům do Londýna. Že nám hrozila parádní ostuda? To nikomu nevadí. Hlavně, že jsme "Seniory" a "Sirotky" v pořádku odlifrovali. Já vím, trochu drsné, ale jsme přece v...

16.9.2023 v 16:59 | Karma: 25,34 | Přečteno: 599x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

Je tohle konec ďábelské ženy?

Vždy chtěla být na čele. Tomu obětovala veškerý čas a energii. Stejně jako k sobě se chovala k podřízeným. Chtěla po nich víc a víc. Když děvčata úkoly zvládla, nároky zvýšila. K čemu to ve finále vedlo? Budete se divit, ale...

26.8.2023 v 16:59 | Karma: 25,77 | Přečteno: 821x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

Sedm rozhněvaných děvčat nemělo s napadenou slitování

Co k tomu dodat? Snad jen to, že trestnou výpravu plnou násilí orámovala slova jako mrcha, suka, prasica, sviňa, szuka, schweine nebo kur... Adresátkou tolika nenávistných slov může být jedině...

5.8.2023 v 16:59 | Karma: 25,63 | Přečteno: 1065x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

Proč to odnesla i prdelka česká, proč?

Horká červencová noc je jako stvořená na báječný rande. Jenže to by se na vás nesměli přilepit Veselej a Rohatej. Tihle dva gumáci totiž mají na svědomí několik...

15.7.2023 v 16:59 | Karma: 25,80 | Přečteno: 689x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

Lištičko, vylez ven, čeká tě budulínek

Je možné, že krásná dívka probudí v seniorovi roky spící zvíře? Podle toho, co jsme od ní slyšeli, ano. A došlo k tomu takto...

24.6.2023 v 16:59 | Karma: 25,68 | Přečteno: 574x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

Ukrajinka Jevropa

Jistě, je milá a statečná, ale ani ona se neubrání faux paux, když se zapomene s jedním z cizích ochránců, jenž je jí tak sympatický.

3.6.2023 v 16:59 | Karma: 25,23 | Přečteno: 604x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

Už několik let flirtuje s mladými muži

Proč ne, když jí románky o generaci starší manžel velkoryse promíjí. Jenže nyní se známá podnikatelka přepočítala. O urostlého mladíka projevila zájem její neméně přitažlivá neteř. Ta jde podobně jako teta tvrdě za...

20.5.2023 v 16:59 | Karma: 25,63 | Přečteno: 794x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

Joj, ľudová Čína, tam je budoucnost

Řada z vás s tím nebude souhlasit, ale stačí si poslechnout slova seběvědomého docenta, jemuž zdatně sekunduje populární magistr a neotřelý pohled na dalších padesát let je na světě.

29.4.2023 v 16:59 | Karma: 25,90 | Přečteno: 652x | Poezie a próza

Luboš Vermach

Dvě půvabné "Zaďulky" vlezly pod sprchu, pustily si vodu, a najednou ucítily, jak...

To, co potkalo po tenise ve sprše Mariku a Janicu, je šílené. Radost z toho má jen mamlas, co tyhle věci provádí. Ale kdo to je? A není jich víc?

8.4.2023 v 16:59 | Karma: 25,80 | Přečteno: 1192x | Diskuse| Poezie a próza
  • Počet článků 133
  • Celková karma 22,72
  • Průměrná čtenost 842x
Ekonom, účetní, dělňas, skladník, zástupce ředitelky, fotbalista a dopisovatel. Tak za tohle všechno jsem  dostával peníze. Dnes jsem spokojený a skromný rentiér, proto se mohu věnovat tomu, co mě baví. Třeba vyprávět  příběhy o lidech, které jste určitě někde potkali. Já kupříkladu ve svých románech "Miláček Anglie" a "Ta naše nadace česká". Chcete-li vědět více o této "everlasting story", neváhejte a pište na machvr@seznam.cz

Hezký den všem přeje V .R. Mach

Seznam rubrik