Dám majlant za každou jeho prasárnu, o které se dozvím

Když spoustu let svádíte v práci marný boj o milionovej flek s chlapem, o němž tušíte, že proti němu je svině charakter, tak vás dřív nebo později napadne otázka: "Co to jednou zkusit jako on?"   

Kapitola první - dokončení

Nová naděje

(Sochy z písku 1.4.)

(Ben Preuss, Mirek, ČR)

Lidé se courají ze zasedačky. Uvnitř zůstali dva muži: Ben, který potřebuje sklidit materiály z velkého oválného stolu, a na židli se rozvalující Drábek, jenž ho s úšklebkem pozoruje. Proč tu dědek ještě dřepí, Ben neví. Pak si všimne, že Alex položil na stůl kožený kufřík, zatímco on je na druhé straně, asi dva metry od něj. Čeká, co bude dál. Je zaskočen, když kolega otevře zavazadlo a vyndá třiceticentimetrovou zbraň. Chvilku si ji zálibně prohlíží, pak pistoli pevně uchopí. Natahuje se přes stůl a chce ji Benovi podat. Ten ztuhne, neboť vidí, že hlaveň směřuje do míst, kde mu buší srdce. Strašlivě se vyleká.

  „Alexi, co blbneš – vždyť na mě míříš!“

  „Neboj, Bene, z té se nedá střílet.“

  „Do prdele, schovej ten krám!“

  „Chci se jen pochlubit… Vždyť víš, že je sbírám.“

  „Ale to mě vůbec nezajímá!“

  „Opravdovej americkej Ruger Mark. Stavil jsem se v Mánesu za Brejlovým bráchou. Sehnal mi tenhle kousek z roku padesát. Všimni si nezvykle dlouhé hlavně. A vzduchovka má přes kilo. Vážně paráda.“

  „To je hezký, ale já se z toho málem posral.“

  „Klídek, Bene, snad sis nemyslel, že… Hele, ta zbraň je vážně znehodnocená.“

  „Víš co? Nejspíš ti přeskočilo a měl bys to tady zabalit.“

  „Ale, Bene, před chvilkou jsme se dověděli, že budu z rady odejit a tebe povýší na moje místo. Nebo snad ne?“

  „To ano, ale ten Londýn ti –“

  Naštěstí se Ben zarazil. Stačilo ještě slovo a přiznal by, co ho žere. Přesto ho zkušený matador přede všemi zase vytočil. Ano, před všemi, neboť poté, co Ben vykřikl, se lidé nahrnuli mezi dveře. Nejprve s úžasem, pak s pobavením vyslechli jejich dialog. Celá věc má háček. O Drábkově zálibě ve zbraních se ví. Prý má jednu z nejhodnotnějších sbírek v Praze, ale nikdy se exponáty veřejně nechlubí. Tak proč tak učinil dnes? Chtěl Bena zastrašit, zesměšnit, nebo dětinští? Asi všechno dohromady. Situaci vyřešil George, když si Drábka odvedl k sobě. Za čtvrt hodiny senior opustil ředitelskou kancelář. Zamumlal cosi na rozloučenou a odebral se domů. To, že mu šéf vytkl nevhodné chování, přešel se stoickým klidem. Pak si George pozval na kobereček Bena.

  „Sakra, chlape, proč myslíš, že ti včera Lucie říkala, abys byl v klidu?! Ty zase vyjedeš… A na Drábka! Sprostě, přede všemi. A hlavně před Pat. Ještě večer se pochlubí tátovi, že ses vůbec nezměnil.“

  „Georgi, ale vždyť na mě mířil pistolí. Co jsem měl podle tebe dělat?“

  „Držet hubu. Takovej magor není, aby tě zastřelil. Hele, on se už před schůzí chlubil Thomasovi a sekretářce, jakou sehnal vzduchovku. A vidíš, Thomas to přešel mlčením a Anička se dědkovi vysmála.“

  „Vždyť víš, že mě Drábek vždycky…“

  „Naštve. Bene, já to vím. Musíš na sobě zapracovat. Roky utíkají nám všem, nejen Drábkovi. Pochopils, o čem tady mluvím?“

  „Myslíš ‚Klondike‘?“

  „Dobře že to víš. Neboj, tátovi podám svoji verzi a svědectví od Patricie bude Drábkovi na nic.“

  „Georgi, proč jsem z rodiny jedinej, kterého Patricie přehlíží? Co jsem jí udělal? Vždyť s mojí ségrou jsou nejlepší kámošky.“

  „Bene, snad tě uklidní, že to s tebou nesouvisí. Prostě jí připomínáš chlapa, na kterého má pifku, a ty jí sloužíš jako terč.“

  „A ten Klondike? Mám naději?“

  „Určitě, ale nesmíš už nic pokazit. Dnešek ber jako varování. Pochop, že Drábek je srdcař – ten se jen tak nedá. A o tom, kdo zasedne v Londýně, rozhoduje víc lidí, nejenom já.“

  Je osm večer. Ben zůstal v kanceláři sám. Domů nespěchá. Ve vinohradské garsonce je lednice stejně prázdná a na večeři v restauraci nemá náladu. Hladem netrpí. Právě dojídá chlebíčky, co zbyly z porady. Ještě neokoralé je zapíjí zteplalou minerálkou. Když skončí, uvelebí se na židli. Ruce sepne za hlavou, nohy položí na stůl. Za okamžik se přistihne, jak k sobě promlouvá vnitřním hlasem. Hlasem, jenž nám dovolí zahloubat se na dno duše.

  „Boss měl pravdu… Toho nerva musím zklidnit. Zvláštní je, že mě to bere, jen když mám problém s Drábkem. On to pokaždé vytuší, a ještě víc provokuje. Dědek mizernej. Georgi, zapracuju na tom – slibuju,“ polkne a mrkne ke stropu.

  Vezme do ruky zápis, co před chvílí rozeslal, a znovu jej pročítá. Nemůže uvěřit, že příští rok budou bez Alexe. Tolikrát se ho pokoušeli dostat pryč. Marně. Prohnaný diplomat měl vždy navrch. Za vlády strýce Charlese to chápal. To byl Drábek neprůstřelný. Až teď, co je tu šéfem George, se věci daly do pohybu. Elegantně ho dnes vyšoupl. Důvod? – Prý mu šetří zdraví. Chachacha, vždyť Alex uběhne půlmaraton, kdy si zamane. Je jasné, že se starý pletichář s vyhazovem nesmíří. Bere to jako křivdu za prokázané služby. Ben se znovu ponoří do svého nitra.

  „Ale s tou zbraní mě vyděsil. Prostě nejsem flegmatik jako Thomas. A už vůbec ne takové trdlo jako naše mladá sekretářka. Ta se v pohodě chichotá bláznovi s pistolí v ruce… A vysněný londýnský výbor? – Je to dobrý. George přece naznačil, že šance existuje. Počkáme do Vánoc. To se dostanu do správní rady – a pak to přijde. Jednu věc ale nechápu: Proč Gregorové po celou dobu, co jsou v Praze, neodkopli všemi mastmi mazaného intrikána? Být to na mně, Drábek letí hned.“

staré anglické varhany

  Další události, které ovlivní Benův plán na dobytí Londýna, na sebe nenechají dlouho čekat. Nejprve mu za týden přijde dopis z Anglie. Píše se v něm o skupince starších chlápků, kteří se ve volném čase zabývají starou varhanní hudbou. Rádi si rozšíří obzor a hledají podobně smýšlející nadšence v našem regionu. Pánům vyhovuje červencový termín, tak ať Ben zabere a co nejdříve vypracuje návrh projektu. Na konci dopisu byla rukou připsána výhrůžná poznámka, že na tom má „Ch.“ eminentní zájem. Dřív se tahle větička v korespondenci tu a tam objevila a v Praze si ji správně překládali jako „Dej si bacha, nic nepodělej – akci sleduje Charles“. Šest let byl klid. Proto „černá známka“ Bena vystrašila. Je v nadaci dlouho, ale před strýcem se má pořád na pozoru. George je přísný šéf, ale ve srovnání s otcem působí jako králíček vedle lva lidojeda.

  Ben si dal nesmírně záležet na podkladech, co poslal do Londýna. Teď když znovu vstoupil do hry o místo v Radě ředitelů, odvádí bezchybné výkony. Tím spíše, bude-li posuzovat výsledek jeho snažení Charles. Pečlivost se vyplatila, protože počátkem června byl návrh schválen. Půjde o letní dvanáctidenní poznávací zájezd Mnichov–Praha–Vídeň. Pánové přiletí v pondělí sedmého července do Evropy. Po pár dnech v Bavorsku stráví víkend u nás. Další pondělí je převezeme do Rakouska a na pátek je naplánován odlet z Vídně.

  Prvotní poznámka o vyšším zájmu páně Gregora byla brzy dekódována. Jde o sedm Britů, ve věku šedesát pět až sedmdesát osm let. Některé zná Charles osobně a všichni se opravdu zabývají varhanní hudbou. Z jejich strany nejde o zástěrku, jak strávit několik dnů bez otravných paniček. Dalším omylem je podezření považovat pány za přestárlé rockery, co si jedou vyhodit z kopýtka na kontinent. Ne, ne. Je tomu přesně naopak. Do střední Evropy zavítá upper middle class, co si může dovolit tak pošetilého koníčka.

  Po zjištění všech potřebných skutečností odeslal finální verzi plánu. Obratem obdržel tuto odpověď: Dobře, Bene, jdi to toho, a nepokaz to. Snad víš proč. George Gregor. Akce s pracovním názvem „Varhaníci“ je připravena ke spuštění. Pánové z London Association of Old Church Organs (Londýnská asociace pro staré kostelní varhany) jsou očekáváni v Praze v pátek jedenáctého července.

  Je poslední červnový pátek. Ben se chystá odjet z Prahy domů do Černic, když mu v notebooku přistane zpráva od kamaráda. Copak mu asi chce? Že by ho zval na vyhlášený skautský tábor v Posázaví, kam jako kluci jezdili, a Kája v tom pokračuje ještě dnes? Přítel z dětství píše, že se něco našlo. Ať hned zavolá. Je to důležité. Víc, až se ozve. Pozvánka na tábor to zřejmě nebude. O co tedy jde? Najde si jeho číslo.

  „Prosím, Šmak.“

  „Ahoj Kájo, tady Ben Preuss. Četl jsem tvůj vzkaz.“

  „Ahoj Bene, párkrát jsi zmiňoval chlapa, co s tebou dělá; ten bejvalej hlavoun.“

  „Myslíš Drábka?“

  „Jo, toho. Tvrdil jsi, že je neprůstřelnej a že dáš majlant za každou jeho prasárnu, o který se dovíš.“

  „To pořád platí. Neříkej, že jsi…“

  „Jo; říkám, že jo. Něco bych pro tebe měl, ale na rovinu – píchl mi táta. Před týdnem dostal tip na maníka, co měl kontakty na vnitru.“

  „Vážně? To je skvělý! Už jsem myslel, že se nic nenajde. A ty toho člověka znáš?“

  „Nevím, v životě jsem ho neviděl a ani po tom netoužím. Ale táta mu říká ‚kapitán Koubas‘.“

  „To myslíš vážně? To je ten Koubas taková šajba?“

  „O tom silně pochybuju… Spíš jde o krytí – tyhle lidi se v tom vyžívají. Hele, vezmi auto a v neděli v poledne u mě. Jo, tuhle neděli devětadvacátého. Slyšíš dobře: na Šumavě, na mojí boudě – a nebudu tu sám, dorazí i tatík. Dostaneš nabídku, po který hrábneš všema deseti. Ale počítej s tím, že to bude stát balík. Víc v neděli, a přijeď sám. Bene, nemusím ti říkat, že je to vážné…“

  „Nejsem blbej; přece vím, jaký byl Drábek zvíře.“

  „Dobře, tak čau.“

  „Čau a díky, Kájo.“

  Ben je ohromený. Na tuhle zprávu čeká věčnost. Šmak je opravdový kámoš, a tak se mu kdysi svěřil, s kým že pracuje v nadaci. Ví také, že Kájův táta to dotáhl vysoko u pohraničníků. A tihle lidé mají neskutečné informace. Rozhodně se za Šmakovými pozítří vypraví.

  Začal první prázdninový týden. Ben má za sebou návštěvu šumavské chaty. Materiály starý Šmak opravdu dovezl. Na počátku zdůraznil, že je pouhý zprostředkovatel a že tohle je jen ochutnávka něčeho mnohem výživnějšího. Proto je první složka od kapitána gratis. Když si Ben dokumenty prohlédl, připustil, že jsou zajímavé. Jenže čekal víc. Tím spíše, že navržená cena za tu výbušnější část bude hodně vysoká. Ben vydělává slušně, přesto váhal, než se vyjádřil. Když Šmak odcházel, znovu se zaručil, že druhá várka Drábka odrovná. Avšak Koubasova nabídka platí jen do konce prázdnin. Ben nakonec vyslovil souhlas. Dodání v září mu vyhovuje. 

  Sedí v kanclu a rozmýšlí, kam schová nabytou složku. Zvolí jednoduché, ale praktické řešení a tím je pracovní stůl a dámská kožená aktovka. Koupil ji loni manželce, ale té se nelíbila. Teď má pro ni využití. Vytáhne spodní šuplík a zastrčí tašku s Koubasovými spisy až dozadu. Vše zamaskuje sportovními magazíny, které se chystal beztak vyhodit. Tady to přece nikdo nemůže najít!

  Přes léto se nebude Drábkem zabývat, neboť to, co má v ruce, by před Gregory neobstálo. Ale až se vrátí z dovolené, pořádně to rozjede. Vybere peníze a koupí od Šmaka zbytek, ať to stojí co to stojí. Taky se poradí s Luckou, protože ta zná George ze všech nejlépe. Drábek ji štve stejně jako jeho, proto mu určitě pomůže. Čas na předložení důkazů má do prosince. Pak se konkurenta zbaví.

Koláž 1

Náhle si uvědomí, že by mohl být příštím reprezentantem Prahy v Klondiku. Po mnoha letech pocítí touhu získat vysněné místo pro sebe.

(další příběh za tři týdny)

Autor: Luboš Vermach | sobota 16.1.2021 16:59 | karma článku: 25,60 | přečteno: 744x
  • Další články autora

Luboš Vermach

Silnice plné kliftonů

Připravuje-li se zátah na nebezpečné živly, je třeba hodně policejních sil. Ne vždy to dopadne tak, jak se plánovalo. Pak ovšem vzniknou situace, které málokdo předpokládal...

6.4.2024 v 16:59 | Karma: 11,17 | Přečteno: 393x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

Když zelináři pašují sexuální otrokyně

Zdánlivě nesmyslnou činnost provozuje gang, který vypadá jako solidní zelinářská firma. Jenže zvyky z minulosti je neopustili ani dnes. Proto nepřekvapí, když policie otevře dodávku s kapustou a zelím, a najde mezi zbožím...

16.3.2024 v 16:59 | Karma: 25,49 | Přečteno: 769x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

Polyamorikem proti své vůli

Začalo to tím, že manželský pár poskytnul podnájem krásné mladé ženě. V průběhu let se v domě utvořil zajímavý trojúhelník. Potíž je v tom, že se vztahy v trianglu povážlivě vychýlily jedním směrem

22.2.2024 v 11:37 | Karma: 25,25 | Přečteno: 806x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

Miláčku, ty víš, že já už jiná nebudu

Všemi mastmi mazaná paní Gregorová ví moc dobře, jak se dostat k tomu, co chce. Bez ohledu na to, co nakonec způsobí, si jde tvrdě za svým cílem

10.2.2024 v 16:59 | Karma: 25,36 | Přečteno: 761x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

Každá tady ví, že jsou všichni stejný

Tahle otřepaná věta byla pronesena na pravidelném dýchánku vybraných dam z lepší společnosti. Koho se týkala je nabíledni. Ale souhlasily s ní všechny účastnice, které se dostavily?

20.1.2024 v 16:59 | Karma: 26,33 | Přečteno: 611x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

Kam ukryli sexuální otrokyně?

Jsou věci, nad kterými bychom neměli přivírat oči. Pokud tak učiníme, začnou nám narůstat do neřešitelných problémů. Potom se i při sebelepší práci policie nedá vše napravit. Nebo snad ano?

30.12.2023 v 16:59 | Karma: 25,74 | Přečteno: 774x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

Nalákali je do Anglie na modelky

Začínali jako překupníci s lidským masem. Pak se chytli šance a začali podnikat v legálním byznyse. Uspěli a dnes jsou z nich velcí obchodníci. Přesto neopustili kšefty z minula. A to nezůstalo bez odezvy...

16.12.2023 v 16:59 | Karma: 25,52 | Přečteno: 836x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

To byly časy, když se tady práskalo

Pojďme se vrátit o několik desetiletí zpět a přečíst si, čím se tehdy někteří, co to později dotáhli hodně vysoko, zabývali. Je to sice k uzoufání, ale čert ví, co se děje dnes. Nebo myslíte že ne?

25.11.2023 v 16:59 | Karma: 26,18 | Přečteno: 703x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

Jako voják naší lidové armády se snažím o udržení světového míru

Tohle a jiné režimní plky otisklo kdysi Rudé právo v rubrice "Ohlasy čtenářů" zapálenému kapitánovi tehdejší armády. Mnozí se dnes podiví, kam až to mladý důstojník dotáhnul. Jenže minulost dostihne člověka, když to nejméně čeká.

11.11.2023 v 16:58 | Karma: 25,46 | Přečteno: 942x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

Dej mi sílu, abych ten projekt dotáhl do konce

Jo, takhle si občas povzdechnete, když děláte s lidmi jako je Benův poskok Slávinka. Tenhle poseroutka vám třeba na otázku "proč úkol popletl" sebejistě odpoví, "že neví" a jeho manžel Mirda ho za to dokonce...

28.10.2023 v 16:59 | Karma: 26,00 | Přečteno: 449x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

Necháme problém být, však on časem vyhnije

Já bych si tím nebyl tak jistý. Právě tam, kde to člověk nejméně očekává, nemusí uvedená premisa platit. Potom nezbývá než věřit, že z maléru nějakým zázrakem vyklouzneme. Ale co když ne?

7.10.2023 v 16:59 | Karma: 25,26 | Přečteno: 523x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

Hlásím splnění úkolu, obě výpravy jsou mimo ČR

Tuhle zprávu jsme poslali šéfům do Londýna. Že nám hrozila parádní ostuda? To nikomu nevadí. Hlavně, že jsme "Seniory" a "Sirotky" v pořádku odlifrovali. Já vím, trochu drsné, ale jsme přece v...

16.9.2023 v 16:59 | Karma: 25,34 | Přečteno: 599x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

Je tohle konec ďábelské ženy?

Vždy chtěla být na čele. Tomu obětovala veškerý čas a energii. Stejně jako k sobě se chovala k podřízeným. Chtěla po nich víc a víc. Když děvčata úkoly zvládla, nároky zvýšila. K čemu to ve finále vedlo? Budete se divit, ale...

26.8.2023 v 16:59 | Karma: 25,77 | Přečteno: 821x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

Sedm rozhněvaných děvčat nemělo s napadenou slitování

Co k tomu dodat? Snad jen to, že trestnou výpravu plnou násilí orámovala slova jako mrcha, suka, prasica, sviňa, szuka, schweine nebo kur... Adresátkou tolika nenávistných slov může být jedině...

5.8.2023 v 16:59 | Karma: 25,63 | Přečteno: 1065x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

Proč to odnesla i prdelka česká, proč?

Horká červencová noc je jako stvořená na báječný rande. Jenže to by se na vás nesměli přilepit Veselej a Rohatej. Tihle dva gumáci totiž mají na svědomí několik...

15.7.2023 v 16:59 | Karma: 25,80 | Přečteno: 689x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

Lištičko, vylez ven, čeká tě budulínek

Je možné, že krásná dívka probudí v seniorovi roky spící zvíře? Podle toho, co jsme od ní slyšeli, ano. A došlo k tomu takto...

24.6.2023 v 16:59 | Karma: 25,68 | Přečteno: 575x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

Ukrajinka Jevropa

Jistě, je milá a statečná, ale ani ona se neubrání faux paux, když se zapomene s jedním z cizích ochránců, jenž je jí tak sympatický.

3.6.2023 v 16:59 | Karma: 25,23 | Přečteno: 604x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

Už několik let flirtuje s mladými muži

Proč ne, když jí románky o generaci starší manžel velkoryse promíjí. Jenže nyní se známá podnikatelka přepočítala. O urostlého mladíka projevila zájem její neméně přitažlivá neteř. Ta jde podobně jako teta tvrdě za...

20.5.2023 v 16:59 | Karma: 25,63 | Přečteno: 794x | Diskuse| Poezie a próza

Luboš Vermach

Joj, ľudová Čína, tam je budoucnost

Řada z vás s tím nebude souhlasit, ale stačí si poslechnout slova seběvědomého docenta, jemuž zdatně sekunduje populární magistr a neotřelý pohled na dalších padesát let je na světě.

29.4.2023 v 16:59 | Karma: 25,90 | Přečteno: 652x | Poezie a próza

Luboš Vermach

Dvě půvabné "Zaďulky" vlezly pod sprchu, pustily si vodu, a najednou ucítily, jak...

To, co potkalo po tenise ve sprše Mariku a Janicu, je šílené. Radost z toho má jen mamlas, co tyhle věci provádí. Ale kdo to je? A není jich víc?

8.4.2023 v 16:59 | Karma: 25,80 | Přečteno: 1194x | Diskuse| Poezie a próza
  • Počet článků 133
  • Celková karma 21,82
  • Průměrná čtenost 842x
Ekonom, účetní, dělňas, skladník, zástupce ředitelky, fotbalista a dopisovatel. Tak za tohle všechno jsem  dostával peníze. Dnes jsem spokojený a skromný rentiér, proto se mohu věnovat tomu, co mě baví. Třeba vyprávět  příběhy o lidech, které jste určitě někde potkali. Já kupříkladu ve svých románech "Miláček Anglie" a "Ta naše nadace česká". Chcete-li vědět více o této "everlasting story", neváhejte a pište na machvr@seznam.cz

Hezký den všem přeje V .R. Mach

Seznam rubrik