Jasně, výměna ministra to není, sexuální obtěžování také ne, i když ...

11. 04. 2020 16:59:59
Takto reagovala dočasná šéfka TV zpravodajství na tip, jenž má ambici stát se hitem sezóny. Proto zvažuje vyslat známou reportérku do jámy lvové. Má tam odhalit skandál, o němž se šušká mezi zasvěcenými.

Kapitola devatenáctá - pokračování

Justin

(Miláček Anglie 19.2.)

Na cestě do Londýna znovu probírala madam Gregorová s Anne zamýšlenou chůvu. Švagrová nápad podpořila, jen se podivila nad tím, koho vybrala. Nic jí nevymlouvala, znajíc její tvrdohlavost. Asi za týden si Henriette zavolala kuchařku.

„Marfo, posaďte se. Zjistila jsem, že budete mít nárok na penzi, a váš Joe už v důchodu je. Ale oba pořád pracujete pro naši rodinu, nemám pravdu?“

„Ano, paní, to být pravda.“

„Bydlíte na Pelhamu ve správcovském bytě od války.“

„Ano, paní, to být taky pravda. A proč tak ptát? Vy mě chtít pustit ze služby?“ zakuňká a celá červená se nervózně kroutí na židli.

„Právě naopak, já bych vás potřebovala další tři roky, ale jinde.“

„A kde? Kam Marfa jít?“

„Marfo, já o vás vím, že máte ráda moji Patricii.“

„To ano, madam. Já mít princeznička moc ráda.“

„Dobře, tak poslouchejte...,“ a začne jí vyprávět, co všechno se za poslední půlrok změnilo. Hospodyně slova své paní neobyčejně prožívá. Koulí očima do stran a po brunátném obličeji jí stékají kapičky potu. Rytmicky nadouvá masité tváře, které po chvilce, vyplněné hlasitým syčením, vždy splasknou. Jako když mašinka upouští páru, napadne Henriette dříve, než dokončí výklad.

„No a vy byste šla na Duncanglenn pomáhat s maličkým. Dohlížela byste na něj, protože dcera bude pořád ve škole. Stane se z vás chůva, taková ňáňa, nebo jak jí říkáte. Žádný strach, Marfo, seženeme ještě vychovatelku a kojnou. Vy budete ale nejbližší člověk mimo rodinu. Souhlasíte?“

„A co Joe? On mě taky potřebovat.“

„Ten by jezdil pořád pro nás. Vozil by Pat do Cambridge, mě na Duncanglenn. Viděla byste ho každou chvíli. Počítáme s panem Charlesem, že po třech letech by šla Patricie s děckem bydlet sem. Do té doby vyřešíme, co bude dál, ale v bytě může Joe zůstat.“

„Madam, já být potěšená, moc potěšená, já ráda starat o její miminko.“

„Dobře, Marfo, teď to nejdůležitější: S nikým se o tom nesmíte bavit. Ani s paní Lemairovou odnaproti. Jasné? Ptáte se, co vaše rodina? Manžel a syn to už hodinu ví. Řekl jim to George. Oba vaši chlapi jsou vojáci, ti udrží jazyk za zuby. Tak buďte jako oni.“

„Madam, já slíbit, já mlčet. A kdy vyjet na zámek, kdy já vidět princeznička?“

„Pat bude do konce srpna na klinice. Proto pojedeme na Duncanglenn měsíc předtím, ať se na zámku rozkoukáte. I když vy to tam znáte – kdysi jste tam s námi párkrát byla. A lorda si pamatujete odtud, nebo ne?“

„Ano, paní, tak to být.“

„Předání kuchyně zařídím sama. Vezme si ji na starost Yang. Všem řekneme, že si vás na zámek vyžádal lord Richard. Tak co, Marfo, je to přijatelný návrh?“

„Paní baronka, vy být tak hodná. Já chtít další tři roky služba u vás. A nebát se, tajemství vaše rodina být u mě jako v hrob.“

Marfa se poslední dobou obávala, že přijde někdo od Gregorů a poděkuje jí za vykonanou práci. Také proto, že už dva roky žije na Pelhamu Maureen se svými služebnými. Kuchařka, ač povahy přátelské, se nevyhnula sporům s novými lidmi. Hlavně si nerozumí se sebevědomou Ying. Od doby, kdy začala princeznička odjíždět do ciziny, se cítí v domě osamělá. Nemá tady nikoho, komu by si mohla postěžovat. Občasná pochvala od pana Charlese jí náladu nezlepší. Proto nadšeně přivítala nabídku na hlídání. Jenom stále neví, co říci paní Lemairové a řezníkovi Barbymu, se kterými se tady vídá přes čtyřicet let. Slíbila mlčet, a tak kamarádce pár dnů před odjezdem oznámí, že ji posílají na zámek vypomáhat lordovi. Rozloučení s řezníkem jí usnadnil fakt, že Barby na podzim zavírá po sto letech rodinné řeznictví. Důvod? – Poznal na tržbách, že proti nedaleko otevřenému marketu nemá šanci.

Stěhování na zámek se blíží a Marfa se naposledy vypraví ke starému známému. Cestou si vzpomene, jak sem chodila zamlada kupovat na lístky. Nic pořádného po válce nebylo a její kuchyni zachránilo jen to, že si bohatí Duncanové přiváželi z panství spoustu věcí na přilepšenou.

Vejde do obchodu. Je tu plno, i když bude Barby za pár týdnů končit. Postaví se do fronty a čeká, až na ni dojde řada. Vybaví se jí, jak se sem před osmi lety Gregorovi nastěhovali a ona dostala za úkol novinku všude rozhlásit. Teď si musí dávat pozor na pusu. Uteklo deset minut a Marfa se posunula až k pultu. Ani si nevšimla, že se v obchodě objevila vysoká kostnatá žena s drdůlkem. Ta chvíli zvažuje, zda nemá Marfu požádat, aby jí koupila kousek jehněčího. Večer by se pro balíček zastavila, neboť se má setkat u Gregorů s Maureen. Nakonec nad tím mávne rukou a zařadí se na konec.

„Dobrý den, pán Bárby, já dneska tady naposled.“

„Já vím, Marfo, a kam že se nám stěhujete?“

„Do Yorkshiru, na Duncanglenn. Já jet s paní baronka na jejich zámek.“

„Hele, co tam budete dělat? Pomáhat v kuchyni, jo?“

„Já se starat o malinké dítě.“

„Myslíte tu větší nebo tu menší holčičku od pana George?“

„Ne, ne, to dítě být od slečna Patricie.“ V tu chvíli se Marfa zarazí – tohle říct neměla.

Plaše se rozhlédne. Nikoho známého nevidí. Zhluboka si oddechne. Jenže prostořeká kuchařka se šeredně zmýlila. Celá fronta slyšela její uřeknutí. To by nevadilo, kdyby v ní nestála mimořádně chápavá paní s drdůlkem. Marfa si nemohla vybrat horší místo pro svůj úlet.

„Paní Marfo, slečna Patricie má nějaké dítě? To snad ne?“

„Bárby, já to celé poplést! Já chtít říct: dítě, teda děti, které být od naší paní Maureen. Vy přece vědět, jak já špatně mluvit anglicky.“

„Tak jsem měl pravdu: jde o ty malé holčičky, které pojedou s vámi.“

„Ano, Lilly a Violet, moc malý holčičky. Já tam pomáhat a celý srpen vařit pro ně; já znát, co holčičky rády jíst.“

„To chápu, Marfo. Všichni vědí, jaká jste výborná kuchařka. Tak, tady máte poslední nákup a chci vám poděkovat za to, že jste byla moje nejvěrnější zákaznice.“

„Děkuji, pán Bárby, vy být nejlepší řezník v Londýn. Mně moc smutno, že to končit,“ řekne se slzami v očích.

Pláče, a tak nerozezná usmívající se obličeje ostatních zákaznic. Mezi nimi je vysoká paní, která se k ní otáčí zády. Má pro to dobrý důvod. Nechce riskovat, aby si Marfa vzpomněla, že se potkaly právě tady. Je vědma a pracuje s informacemi. Ta o dítěti na Duncanglennu jí spadla rovnou do klína. Pro lady Ma, jak jí přátelé říkají, má cenu zlata.

Večer zazvoní u Gregorových. Nejde za svou přítelkyní Henriette, ale její snachou Maureen. Už před dvěma roky si po několika sezeních všimla, že mladá aristokratka projevuje neobyčejný zájem o okultní vědy. Její blankytně modré oči, které neustále hledí kamsi do dálky, předurčují Maureen stát se nejlepším médiem v Londýně. Před nedávnem začaly spolupracovat. Lady Ma učí adeptku transcendentálna ovládat lidskou mysl a chování. Tím si ji krůček po krůčku připoutává k sobě.

Lekci zahájily zdvořilostním pohovorem na téma dovolená. Je oběma známo, že manželé Gregorovi tráví vždy část srpna u lorda Duncana. Rozprava o jejich pobytu na Richardově zámku úskočné Ma vyhovuje. Hned od počátku se koncentruje na pomněnkové oči své žačky. Upřeným pohledem proniká přes zorničky až do jejího vědomí. Za pět minut je Maureen v limbu. Pro zkušenou manipulátorku je hračkou vytáhnout z polospící ženy, co myslela kuchařka „péčí o malinké dítě“. Postupně se dovídá to nejdůležitější.

„Patricie je těhotná s nějakým Amíkem, sestro Jackellová,“ odříkává monotónně Maureen.

„To je teda bomba!“ uleví si Ma v salonku, kde pořádají vyhlášené seance. Vědoma si, že médium nevnímá dosah jejích vzrušených slov, chce vědět více.

„A kdy bude mít lady Patricie dítě? A proč mluvila Marfa o Yorkshiru? Mně to přece můžeš povědět, sestro Maureen.“

„Rodit bude brzy, za tři neděle, tam u nich, v Harrogate, sestro Jackellová.“

„Díky, sestro Consettová, díky, má nejmilejší čarodějnice,“ zašeptá sladce. Pak ji probudí a další hodinu věnují důležitosti získávání informací pro tuhle práci.

„Milá Maureen, zvláště v situacích, když lidem věštíš budoucnost, se bez znalostí jejich životů neobejdeš. Nemáš-li se čeho chytit, těžko uhádneš, co s tou osobou jednou bude.“

Ma se rozloučí a rychle opustí dům. Oddechne si. Nepotkala ani Henriette, která se ještě nevrátila z výstavy citrusů a tropických palem, pořádané v Kew Gardens, ale ani Marfu, loučící se s kuchyní. Utíká na metro a během cesty zvažuje, jak se vším naloží. Není hloupá, aby tajemství vyzvonila kdekomu. Jedno ví jistě: Za získanou informaci bude chtít hromadu prachů a ona zná osobu, která jí vyjde vstříc.

Ve čtvrtek ráno druhého srpna dotyčnou navštívila. Uspěla, ale čekala víc pochopení a pořádný balík peněz. Jenže, oslovená reportérka před časem změnila postoj. Nechce už dráždit mocný klan a zvolená taktika se jí vyplácí. Získala si důvěru Gregorů a díky tomu má přístup k zajímavým lidem. To oceňují i nadřízení. Prémie už nejsou zbožným přáním, ale reálnou odměnou za dobře vykonanou práci. Kruh se uzavřel v okamžiku, kdy Pamela pochopila, že být Bernsteinem nebo Woodwardem se poštěstí v její branži tak jednomu z milionu.

Vědma dostala za drb roku třetinu toho, co požadovala. K tomu si vyslechla doporučení dál zprávu nešířit. Jinak se madam Gregorová doví londýnskou šeptandou, kdo je tady hlásnou troubou. A to by byl s výnosným věštěním na Pelhamu konec, klade jí na srdce Pamela. Když od ní Jackellová odešla, začala reportérka přemýšlet, co si počít s tímhle kukaččím vejcem. Za šéfem nepůjde. U něj by nepochodila, protože Mac je kámoš Charlese Gregora. Má ale nechat plavat takovou zprávu? To by bylo proti všem novinářským zvyklostem. Ne, tuhle šanci nepustí. Vrhne se do toho a sama vypátrá další podrobnosti.

Poznamená si na list papíru, co o Patricii ví. Motaly se okolo ní desítky chlapů, ale mladá lady je vybíravá a tajnůstkářská. Byl tu vztah s trenérem Frankem. Zjistila to náhodně, když se jí ozval dědula, co správcuje na golfu. Informaci ocenila dvě stě padesáti plechovkami piva a přidala další stovku, když ze sebe vymáčkl, že je Patricie v tom. Skočila dědkovi na špek, a faux pas bylo na světě. Ale přesto, nemohl by jejich vztah pokračovat? Co znovu kontaktovat správce? Jako zdroj drahý nebyl. Ne, to je slepá ulička. Vědma přece říkala, že otcem je Amík, a Frank z Londýna utekl. Počkejte, zahlédla ji muchlovat se s tím mladíkem v Praze. Časově by to hrálo. Ono to dokonce vychází! Co byl zač? – Fešák, ale moc toho nenamluvil. Tipovala ho na Boston. Byla tři roky na Harvardu a podobné kluky tam potkávala všude. Jak dál? Rozhodne se pro osvědčenou praxi dobrého novináře: začne hledat na místě činu.

Obchází dům na Pelhamu, ale je tak nápadná, že si jí všimne u okna stojící teta Lemairová. Upozorní Pamelu, že jestli neodejde, nahlásí podezřelé chování policii.

„Slečno, s děvčaty, které tipují naše domy v době dovolených, máme špatné zkušenosti. Jděte okamžitě pryč – tak šup, šup!“ volá na ni stará paní. Pamela poslechne, ale na rohu ulice se znovu otočí. A ouha, z domu, kde před chvílí postávala, vychází elegantní dáma v letech. Hned baronku Gregorovou poznala. Pamela čeká, co se bude dít dál.

Přijel luxusní vůz. Starší řidič otevřel dveře. Ještě než Henriette nastoupila, zavelela silným hlasem: „Joe, zbylá zavazadla naložíte zítra, a ať na ně nečekáme dlouho. Ne, žádné další věci pro Patricii na Duncanglenn nevozte. No tak, Marfo, pospěšte si!“

Pamela vidí, jak malá obtloustlá paní v letním kloboučku nasedá společně s baronkou do vozu. To už pro ni není podstatné. Tetelí se radostí kvůli něčemu jinému: Právě se dověděla, že její zdroj nelhal! Patricie se zdržuje na severu. Proč? – Přece tam bude rodit! Pospíchá do redakce. A štěstí jí přálo ještě jednou. Šéf Mac oznámil, že mu zítra začíná dovolená. Měsíční, zdůraznil. Zastupovat jej bude Coco, ambiciózní čtyřicátnice, která se nemůže dočkat, až páprda Mac půjde do penze. U Coco bych šanci měla, přemítá Pamela. Nazítří za ní zašla a prozradila jí, jaký poklad skrývá. Zastupující šéfka jednala okamžitě.

„Sbal se, vezmi kameramana a frčte do Yorkshiru. Ne, nevadí, že je pátek. A, Pamelo, jestli se potvrdí, že je to pravda, máme sólokapra. Jasně, výměna ministra to není, sexuální obtěžování také ne, i když vezmu-li v potaz ty následky...,“ zachichotá se jako školačka, „peníze slečna Gregorová nezpronevěřila, natož aby někoho zabila, ale lidi tvoje odhalení určitě přitáhne. Utajené těhotenství panenky z Pelhamu bude zpráva letošního léta!“ Najednou se Coco zarazí. Došlo jí, že se pouští na tenký led.

„Ne, Pamelo, máš pravdu, jde o Gregory. Musíme na to jinak. Zjisti co nejvíc. Pak znovu zvážíme, co pustit ven. Oni totiž lidi mají tu jejich holku opravdu rádi.“

„Proto jsem tak opatrná, Coco. Je to Miláček Anglie. Nějaká podělaná hurá akce by nás mohla poškodit – myslím nás obě.“

„Správně, Pam. Já si nemůžu dovolit v době zástupu něco podělat. To bych byla sama proti sobě. Co to obrátit? Co zkusit něco pozitivního? Třeba být první, kdo oznámí narození dítěte. Rozhovory se šťastnou rodinou, pocity tatínka. Vlastně, jak je to s tím otcovstvím? Říkala jsi ‚Amík z Bostonu‘? Jestli je to pravda, bude se na zámku motat taky. Zkus po něm jít. Máš na to, abys ho našla. A bacha na konkurenci, tvůj obličej znají všude. Tak se uprav: nasaď tmavé brýle, střihni se na oranžového ježuru – nebo ne, to je moc nápadné. Nakrátko buď, ale blond, jako ta skotská zpěvačka. Když přidáš baseballovou čepici, tak na severu splyneš s domorodci. Nezapomeň pořád volat. Chci být v obraze, tohle mě fakt zajímá.“

Už odpoledne Pamela šmejdí poblíž brány u vstupu na Duncanglenn. Do areálu ani ven nikdo nejede. Po dvou hodinách to vzdá. Nevadí, zítra je také den. Vpodvečer obvolá v Harrogate několik kadeřnictví. V jednom z nich, salonu Top 69, mají volné okénko. Odejde spokojená, zpod baretu jí vylézají kraťounké světlé vlásky.

(pokračování za tři týdny, „hnusnýmu“ viru navzdory)

Autor: Luboš Vermach | sobota 11.4.2020 16:59 | karma článku: 24.06 | přečteno: 1258x

Další články blogera

Luboš Vermach

Když zelináři pašují sexuální otrokyně

Zdánlivě nesmyslnou činnost provozuje gang, který vypadá jako solidní zelinářská firma. Jenže zvyky z minulosti je neopustili ani dnes. Proto nepřekvapí, když policie otevře dodávku s kapustou a zelím, a najde mezi zbožím...

16.3.2024 v 16:59 | Karma článku: 21.08 | Přečteno: 702 | Diskuse

Luboš Vermach

Polyamorikem proti své vůli

Začalo to tím, že manželský pár poskytnul podnájem krásné mladé ženě. V průběhu let se v domě utvořil zajímavý trojúhelník. Potíž je v tom, že se vztahy v trianglu povážlivě vychýlily jedním směrem

22.2.2024 v 11:37 | Karma článku: 25.12 | Přečteno: 796 | Diskuse

Luboš Vermach

Miláčku, ty víš, že já už jiná nebudu

Všemi mastmi mazaná paní Gregorová ví moc dobře, jak se dostat k tomu, co chce. Bez ohledu na to, co nakonec způsobí, si jde tvrdě za svým cílem

10.2.2024 v 16:59 | Karma článku: 25.09 | Přečteno: 753 | Diskuse

Luboš Vermach

Každá tady ví, že jsou všichni stejný

Tahle otřepaná věta byla pronesena na pravidelném dýchánku vybraných dam z lepší společnosti. Koho se týkala je nabíledni. Ale souhlasily s ní všechny účastnice, které se dostavily?

20.1.2024 v 16:59 | Karma článku: 26.33 | Přečteno: 604 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Alena Bures

Recenze - Martina Boučková: Šílená babička

Rodiče si nevybereš. Ale to koneckonců ani děti. A mít mírně šílenou matku je někdy k vlastnímu zešílení, ale někdy....

28.3.2024 v 17:24 | Karma článku: 7.36 | Přečteno: 107 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

O fotbalových legendách, paní Štěpánkové a pomíjivosti

Kdybych se narodil před sto lety... No, abych řekl pravdu, někdy mám pocit, že se tak opravdu stalo.

27.3.2024 v 12:58 | Karma článku: 14.75 | Přečteno: 199 | Diskuse

Iva Marková

Ženy

....................................................................................................

26.3.2024 v 22:53 | Karma článku: 9.53 | Přečteno: 198 | Diskuse

Marek Ryšánek

Způsobem bytí byl roven Bohu - Květná neděle.

Lidské dějiny jsou plné příkladů nejrůznějších vládců a vůdců. Ti ovládáni ctižádostí rozpoutávali války, štvali lidi proti sobě. Mysleli, že jim to přinese štěstí, věčnou slávu. Zůstali po nich statisíce, miliony mrtvých.

26.3.2024 v 20:23 | Karma článku: 4.98 | Přečteno: 131 | Diskuse

Jana Péťová

Fluktuace každodennosti

Fluktuace každodennosti - Proměnlivost. Nepředvídatelnost. Dynamika. Rozmanitost. Odlesky radosti překvapení a lásky. Nástrahy a výzvy.

26.3.2024 v 11:08 | Karma článku: 11.10 | Přečteno: 192 | Diskuse
Počet článků 132 Celková karma 24.40 Průměrná čtenost 845

Ekonom, účetní, dělňas, skladník, zástupce ředitelky, fotbalista a dopisovatel. Tak za tohle všechno jsem  dostával peníze. Dnes jsem spokojený a skromný rentiér, proto se mohu věnovat tomu, co mě baví. Třeba vyprávět  příběhy o lidech, které jste určitě někde potkali. Já kupříkladu ve svých románech "Miláček Anglie" a "Ta naše nadace česká". Chcete-li vědět více o této "everlasting story", neváhejte a pište na machvr@seznam.cz

Hezký den všem přeje V .R. Mach

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...